close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2.Kapitola-Znovuzrození

17. března 2011 v 9:46 | AlísQ |  Fan Fiction
z předešlé kapitoly :Kroky se pomalu přibližovaly,slyšela jsem jen praskaní větviček.Začala se mi pořádně motat hlava,viděla jsem vše rozmazaně,zrychleně a nahlas jsem dýchala.Chtěla jsem ječet,řvát,cokoliv ale nevydala jsem ze sebe ani hlásku....
________________________________________________________________________________________________
Snažila jsem rozepnout ten pás!!Ano ten pitomej pás nešel rozepnout,prostě se zasekl,najednou jsem ztuhla,uviděla jsem něči hohy poblíž mě.Až teď jsem na lesy zaječela,pořát víc a víc jsem viděla rozmazaně,chytla jsem se za hlavu.''au!!''Zamumlala jsem si potichu pro sebe,zase jsem se podívala tam kde stála ta osoba,už tam nebyla bože!! Mám takový strach,přeci jenom je už tma,jsem uvězněná v autě a pomalu nejspíš omdlívám to nedopadne dobře!!'' v očích se mi začaly hromadit slzy,pořát jich bylo víc a víc stékaly mi po obličeji jako potůček.Najednou se vedle mě oběvil,jakýsi muž''POmoc!!''zavřískala jsem na něj.On se jen usmál vyrval dveře odhodil je za sebe''Neboj,pomůžu ti!!''Řekl tajemným hlasem,možná že jsem viděla špatně ..ale ..on..on měl najednou kolem očí černé žilky,oči mu cele zčervenaly a když se doširoka usmál šly vidět špičáky,měla jsem ještě větší strach než minule,nějak mě dostal z auta postavil mě na nohy ale hned jsem se skácela k zemi,sehnul se ke mě.Nahnul se k mému krku a zakousl se do něj,cítila jsem jak mi pomalu ubíhají síly,němohla jsem řvát ani křičet.Bože!!chtěla jsem nejratši být někde daleko ani jsem nevěřila že je tohle pravda.Najednou mě jen tak pohodil k zemi,dívala jsem se matně na něj,on se usmál a v mžiku mu žilky ,špíčáky i červené oči se vrátily do normálu.Před očima jsem měla tmu asi jsem omdlela..nebo snad umřela? Ne!!já,já jsem žívá!!Nevím jak dlouho jsem tam ležela ale věděla jsem že žiju,pootevřela jsem oči a zírala kolem sebe,byla jsem v nemocnici,spadl mi kámen ze srdce.Vedle mě seděla Eliz ,držela mě za ruku.''Jak dlouho už tu jsem?''Šťastně na mě koukla''Jen pár hodin''usmála se .Hned poté jsem si vzpoměla na toho...člověka? jestli se někomu takovému dá říkat člověk..napadlo mě.Sáhla jsem si na krk,cítila jsem tam dvě malé dírky,bože..co to mohlo být?...hned potom mě napadlo..Upír??,spíš jsem se tomu zasmála,vždyť upíři neexistujou,možná že jsem měla jen halucinace a bodla jsem se o něco do krku!!když už se začalo stmívat Eliz mě opustila a vydala se domů,hned poté co odešla se oběvil ve dveřích ten muž náhaněl mí hrůzu.šel blíž ke mně Zamračila jsem se a snažila jsem vstanout z lůžka...''Měla jsi umřít když jsi měla příležitost!!''Zavrčel , v tu ránu stál u mě''Zemřeš tak stejně jako tví rodiče!!''Chytil mě pevně pod krkem a začal mě příšerně dusit,snažila jsem co nejvíc jsem mohla aby přestal ale najednou jsem měla před očima tmu,nemohla jsem na nic myslet...Najednou jsem se znovu probudila ,koukala jsem kolem bolela mě hlava a pálilo v krku,vstala jsem z lůžka ucítila jsem nějakou příjemnou vůňi,koukla jsem na své ruce,měla jsem tam připojených mnoho různých hadiček,strhla jsem si je všechny z ruky.V jedné z nich bylo..něco,něco čemu jsem nemohla odolat,ta vůně mě vábila vzala jsem si tu hadičku i se sáčkem s krví,že je to krev mi nedošlo zírala jsem na to po chvíli jsem si dala hadičku do ůst a popotáhla malinko krve.V tu chvíli mě rozboleli na několik vteřin ďásna sáček jsem hodila na druhou stranu lůžka,po pár minutách mě ďásna přestaly bolet,podívala jsem se na sáček s krví vzala jsem ho do rukou a zakousla jsem se do sáčku,krev mi proudila hrdlem,měla jsem pocit že jsem ještě nikdy nic lepšího neměla,když už byl sáček prázný hodila jsem ho pod lůžko a lehla jsem si...Po chvíli už jsem spala jako zabitá...Když jsem se probudila cítila jsem se užasně...postavila jsem se z lůžka a šla ke krásně sluncem prosvícenému oknu,když mi dopadl sluneční paprsek na rameno začalo mě to místo strašně pálit rychle jsem ucukla,zkusila jsem rukou přejet před oknem ale opět se mi ruka pálila''Co..co..co to je?!''Spanikařila jsem ...jakto že to tak pálí?! lehla jsem si na lůžko,před očima mi proběhl celý včerejšel,včera se toho stalo hodně,měla jsem to v hlavě spřeházené,poté jsem si vzpoměla na toho divného muže co za mnou přišel večer do pokoje...a ty jeho slova''Zemřeš stejně jako tví rodiče''Bože...do očí se mi dostaly slzy když jsem si znovu vzpoměla na rodiče,kteří jsou už 2 měsíce mrtví.Poté se mi vracely vzpomínky na to jak na mě zautočil ten chlap v lese,teď jsem si vzpoměla že mi ten chlap dával svou krev..Fuj!! krev...a to jsem si zase vzpomněla na včerejší noc,koukla jsem se pod postel..byl tam ten sáček.Přejela jsem si rukou po vlasech a zase jsem si lehla na postel,slyšela jsem tolik zvuků byla jsem z toho zmatená,dokonce jsem slyšela i zamilované řečičky vedle v pokoji..Páni,sice nevím co se to se mnou děje ale možná se mi to i líbí ..až na to sluníčko na které nemůžu..pak mi to došlo''Krev ...a..Slunce''Zděsila jsem se když jsem si vše dávala do sebe tak jsem usoudila jenom jedno jediné slovo ''Upír''zašeptala jsem.''Ale ti přeci neexistujou''Mávla jsem nad tím rukou''Nejspíš mám jen nějaké halucinace a stal se ze mě blázen..upíři?''Zasmála jsem se''To je pitomost!!''Znovu jsem se zasmála........
To be Conitued!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama